Jdi na obsah Jdi na menu
 


...Mocný král...

16. 9. 2008

… Mocný král…

 

"Vy! Hajzle!" Chad ho ze sebe skoro shodil a přitom zprudka oddechoval. Ten kluk ho chtěl zabít! Chtěl. Skočil po něm a sevřel mu ruce kolem krku. "Protijed! Hned!"

"Vy idiote!" zachraptěl Romain, když ho začal dusit. "Tohle je protijed! Na ty vaše prášky, kurva!"

"Důkaz?! Jak vám mám věřit, když tu prohlašujete, že mě chcete zabít?"

"Kdybych vás chtěl zabít, dneska, tak jsem vám podřízl krk. Mířil jste mi na játra, i kdybyste vystřelil, měl bych šanci na přežití..." chroptěl Romain a snažil se vší silou odtáhnout jeho ruce ze svého krku.

"Neměl," hlesl Chad a pak ho pomalu pustil. "Stejně vám nevěřím," řekl po chvíli, ale to už držel v ruce nůž na dopisy. Pak najednou sklonil hlavu a opřel se do podušek. Chvilku nemluvil. Nic neříkal. Nerval se. Jen seděl a mlčel.  Jako by mu najednou bylo vše jedno. Úplně jedno. Zavřel oči.

"Doprdele, proč jsem vás teda kryl, když přišla ta služka? Mohl jsem vás s klidem prozradit!" rozkřikl se Romain vztekle. Potom se zdvihl. A dal mu do ruky svoji pistoli. "Jestli mi nevěříte. Řekl jsem že to zabere do deseti minut, uplynuly asi tři... Když budete cítit, že umíráte, můžete mě zastřelit!"

"Ne," Chad zavrtěl hlavou a pak jen pistoli pustil. Jako by mu bylo všechno jedno. Všechno. Pak odhodil i nůž. Nakonec tam jen seděl a díval se do prázdna.

"Stejně jsem vás neotrávil..." Romain si sedl do křesla naproti němu a jen ho pozoroval. "Chtěl bych vás zabít, ale ne takhle. Ne v posteli, kdy se mi, teoreticky nemůžete bránit. Chtěl bych vás zabít v čestném souboji..." Po chvíli se podíval na nástěnné hodiny. "Šest minut. Umíráte?"

"Ne. Jen... to myslím pochopíte za pár let," řekl klidně Chad a pak slezl z postele a přešel k němu. Tak jak byl. Nahý... a zdánlivě bezmocný. "Dal bych si mošt," řekl tiše a pak se posadil do druhého křesla. Pořád tak trochu smutně, jakoby bez lesku toho, co bylo před pár minutami. Kdy přímo zářil energií.

Romain jen pokrčil rameny a zdvihl sluchátko telefonu. "Jablečný mošt na pokoj 613, nechte ho před dveřmi," objednal tichý, kultivovaným hlasem a potom se vrátil zpátky do křesla. "Vážně jsem vás neotrávil..." dodal potom naprosto mimo mísu.

"Já vím," řekl Chad a pak se zvedl a odešel do koupelny. Po chvíli se vrátil zpět, ale opět jako hraběnka Regina. Krásná a žádoucí žena.

Načasoval si to skvěle, protože v té chvíli se ozvalo zaklepání.

"Madam, váš mošt," oznámila služebná za dveřmi.

Romain vrhl výmluvný pohled na trosky na podlaze.

Chad mu ho oplatil a opatrně přešel ke dveřím.

"Ano," řekl opět tím sexy hlasem a otevřel dveře. "Díky, jste laskava. A prosím ještě malé občerstvení pro dva. Díky," řekla a vtiskla služebné do dlaně bankovku. "Diskrétně prosím." Pak zavřela dveře.

 

"Herec jste bezpochyby skvělý," ozval se Romain, který se z křesla přemístil na postel. A nahý. Neměl na sobě vůbec, ale vůbec nic...

"Hm a vy zase moc hezký," řekl Chad a přiblížil se k němu. Pak se nad něj nahnul a s ještě chutí jablečného džusu na rtech ho políbil.

"A vzrušuji vás... že?" zamumlal Romain pod dojmem jeho polibků. A přitáhl si ho blíž. "Profesore..." zašeptal potom a kousl ho jemně do ucha. "Dejte mi soukromé hodiny v posteli... Jsem nadaný žák."

"Nepochybuji a pozor, teď jsem opět žena tak buďte jemný," řekl a sedl si na jeho klín. Měl opět vysoké podpatky a jemné spodní prádlo. "Za chvíli tu bude noční svačinka."

"Výborně a budu ji konečně servírovat z vašeho těla," zašeptal Romain a položil ho naznak a jen hladil po těle, které bylo krásné, ať už vystupoval jako muž, nebo jako žena.

Chad jen trochu kývl a nechal si vyhrnout tenkou košilku po níž měl speciální podprsenku i s pěknými ňadry.

Romain však nehodlal hladit něco umělého a tak spíš opatrně prstem zašátral pod, až pohladil jeho bradavku. Druhá ruka zvolna bloudila okolo Chadova klína a zkoušel, jak moc byla Chemikova protilátka úspěšná.

Chad poprvé zasténal. Tiše. Jenže konečně opravdově. "Ano," hlesl.

"Ano, já vím," odpověděl tiše Romain a natáhl se k němu. Potom si na něj lehnul. "Ať už přijdou... Chci už tě mít jenom pro sebe... Potom tě totiž svléknu a budu pomalu líbat každý kousek tvého těla," šeptal mu horečně do ucha, zatímco ho hladil.

Mazlili se tak několik minut, než pokojská znovu zaklepala. Chad se zvedl, upravil a došel si pro jídlo. Převzal ho a předal další peníze. Pak se i se stolkem vrátil k Romainovi. Zkontroloval vozík a vzal si trochu hroznového vína.

"Výborně," zaševelil Romain, když si k němu znovu sedl, a vnořil své ruce pod průsvitnou látku košile. "Zvedni ruce," přikázal mu tiše a když ho poslechl, v mžiku ho svlékl z košilky i z podprsenky a košilku mu zase oblékl. "Takhle vypadáš prostě... Svůdně." Zamrkal a znovu se pohodlně rozvalil v polštářích a jen si dopřál ten luxus, pozorovat ho.

Chad vzal ze stolku talíř s jídlem a podal mu ho Pak zaklonil hlavu a prohrábl si vlasy. Pak si sedl na postel a trochu roztáhl nohy. Byl sexy… a věděl to.

Romain ho chvilku pozoroval zpoza přimhouřených víček a potom natáhl ruku a hrábl po něm. "Pojď sem, ty sexy ďáble," zašeptal a povalil ho do přikrývek. Byl to trochu bizarní pohled, na mužské, atletické, přestože trochu hubené tělo v ženské noční košilce, kalhotkách, punčochách a vysokých podpatkách. Ale Romain cítil, že to ho právě tak či onak vzrušuje...

"Je to pěkné. Tak víte jak svést ženu?" zašeptal Chad a nechal se políbit. "Pokračujte."

"Hm..." Romain ho ještě jednou políbil a zaměřil svou pozornost na občerstvení. Přitáhl si kousek blíž mísu s ovocem a pak začal drobné kousky rozkládat po Chadově těle. Půlky jahod na bradavky, kuličky hroznového vína okolo pupíku a v klíně několik borůvek, na které se obzvláště těšil. "Vitamíny jsou zdravé," zašeptal a začal s k konzumací. Na bradavky ho políbil přes tenkou látku košile, ale zřetelně cítil jak se napjal. Byl tak sladký...

"Milý... Ano, Francouzi jsou velmi vášniví," hlesl Chad a pak se nechal hýčkat těmi jeho talentovanými ústy. "Davantage…" zašeptal a pak se propnul pod jeho doteky.

"Samozřejmě," odtušil mladík s úsměvem a pustil se do hroznů. Každé místečko, kde předtím spočíval potom polaskal jazykem a nakonec vnikl i do samotného pupíku. Chvilku tam šmejdil, ale nakonec jen špičkou kreslil cestičku až do jeho klína, kde byl přichystán poslední bod... Borůvky.

Chad natáhl ruku a pohladil ho po kštici. Pak ho za ní chytl a přitáhl si ho blíž. A políbil na ústa. Miloval tu chuť. A samota chutnala tak hořce.

"Ale no tak..." zasmál se tiše mladík. "Přece mě nepřipravíš o mou oblíbenou pochoutku..." Vyprostil se mu a vrátil se zpátky do klína. Přitom ho nezapomněl sem tam letmo políbit. A když potom snědl první borůvku na jejím místě nakreslil jazykem malé kolečko. Totéž se opakovalo s další, jen místo kolečka kreslil čtvereček a přidal ještě horký polibek.

Chad zasténal a prohnul se. "Oui!" a pak se prohnul jako luk. Sténal teď už docela nahlas a rukama mu cuchal vlasy.

Když snědl poslední borůvku, už zřetelně viděl, jak je vzrušený... A sám už musel oddechovat prudčeji, aby se ještě trochu ovládl. Zajel rukama pod košilku, vzal do prstů lem kalhotek a potom je Chadovi stáhnul až ke kotníkům a hodil na zem. "Hmmm," zabručel potom spokojeně. Tohle se mu líbilo snad ještě víc a Chad v tom vypadal dokonale k pomilování. Romain si na něj lehnul a začal ho znovu líbat od klíční kosti, směrem dolů... Bavilo ho to. Líbilo se mu to. A vzrušovalo ho to. Moc.

Chad se pod ním prohýbal a sténal. Snažil se k němu přitisknout víc. Sám mu jezdil rukama po těle a hladil ho. Bylo to bláznivé. A příjemné. A tak opojné.

"Už víš, že jsem tě nechtěl otrávit?" zašeptal Romain těsně před tím mu začal rty prozkoumávat hladkou kůži na vnitřní straně stehen, podbřišku a tříslech.

"Ano,“ hlesl Chad a pak se nadzvedl na loktech. Cítil se tak opojně. Hladil ho. A pak se zhroutil do podušek.

"Hm... Musím se pochválit," zamumlal mladík s úsměvem. "Jsem vážně dobrý chemik." A s těmi slovy ho políbil na spodní část údu, jel jazykem vzhůru až objal špičku rty a pozvolna vtáhl do tepla a měkkosti svých úst. Přitom chytil Chadova zápěstí a přitiskl mu je k bokům.

Chad se vzpínal a snažil se pohnout, ale mladík mu to nedovolil a dál ho vedl k vrcholu. Dál a rychleji… A Chad se v tom pomalu ale jistě ztrácel. Stačilo málo a jeho tělem projel první impulz orgasmu.

Když ucítil ten první záchvěv ve svalech, pustil ho a chytil ho za boky. Chadovy prsty mu okamžitě vjely do vlasů, ale Romain stejně neměl v úmyslu uhnout... Byl zvědavý, jaké to bude. Potom muž hlasitě zasténal a vyvrcholil do jeho úst. A Romain polykal a olizoval se při tom jako kočka. Perverzní, jsi perverzní, blesklo mu hlavou. A co? Pečlivě slízal ještě těch pár kapiček, co přece jenom unikly.

Chad jen ležel a tiše oddechoval. Byl příliš dlouho ve stresu a sám a tak toho moc nevydržel, ale a druhé straně… Posledních šest let jeho sexuální život stál za starou belu a tak… tohle bylo moc dobré. Ztěžka oddechoval a zavřel oči. "Díky," hlesl.

Romain si otřel ústa a sedl si před ním na paty. "Není zač, ale neřekl bych, že tímhle končíme? Nebo snad ano?" zeptal se s úsměvem a dlaní přejel těsně nad jeho kůží, tak aby se jí ale ani nedotknul.

Chad neodpověděl, jen trochu oddechoval a měl zavřené oči. "Já vím," hlesl pak a jen se víc uvolnil. Byl teď teoreticky vydán na milost a nemilost.

Romain se natáhl přes jeho hruď... "Chtěl bych se aby ses se mnou pomiloval," zašeptal mu do ucha a něžně ho ožižlal.

"Taky bych chtěl,“ zašeptal tiše a políbil ho. "Jsem unavený."

"Moc?" Laškovně mu lípl pusu na spánek a jeho pravá ruka se znovu pokusila oživit Chadův úd. On sám byl vzrušením skoro na pokraji ovládání, skoro mu to překáželo.

Chada se mu podařilo vzrušit během chvilky. A probrat k vědomí taky. A přesvědčit ho k milování bylo pak velmi jednoduché... Velmi.

Romain oddechoval už docela hlasitě a občas mu uniklo krátké zasténání. A potom ne až tak překvapující doznání. "Nemiloval jsem se s mužem. Nikdy..." zašeptal, když se nad ním skláněl a hladil ho po vlasech.

"Já ano," hlesl Chad a pohladil ho. Pak se zvedl a došel pro lubrikant. "Lehni si," zašeptal.

Romain se poněkud překvapený natáhl a jen pozoroval, jak si Chad nad ním kleká, otvírá tubu s lubrikantem a natírá si ruce... "Co-co?" vydechl vzrušený už jen z toho pohledu. A Chadovi navíc sjelo ramínko od košilky... Byl tak sexy!

"Je to jako milovat se se ženou, jen místo  pochvy je to anální otvor… nic jiného, chce to jen trochu přípravy. Ovšem... nahoře nebo dole?"

Romain zamrkal a ve tvářích se mu objevila červeň... "Já nevím," vydechl nakonec a zmateně rozhodil rukama.

Chad zvedl oči v sloup. "Dobře, na co jsi myslel, když jsi mě viděl ležet a sténat?"

"Že..." Romain se zhluboka nadechl. Tohle nebylo jako odpravit nějakého státníka. "Že by bylo nádherné, kdybys takhle sténal... Pode mnou," zašeptal nakonec. "Protože jsi byl tak nekonečně vzrušující a sexy. Ani jsem si neuvědomil, že jsem to s mužem nikdy nedělal... Chtěl jsem to dělat s tebou."

"Dobře, takže tady je tuba a já se půjdu trochu umýt a připravit. Tohle si nanes na penis a," Chad zvedl ukazováček jako skutečný učitel, "počkej, přijdu za chvilku. Teď musím do  koupelny." S tím odešel.

Romain se červenat nepřestal, ale poslechl ho do puntíku... Z koupelny se chvíli ozývala tekoucí voda, ale pak bylo ticho. Opatrně se nazdvihl na posteli a s rukama ještě potřísněnýma lubrikantem se pomalu vydal ke dveřím koupelny, které nebyly dovřené a propouštěly úzký paprsek světla.

 "Chade?" zašeptal skoro na prahu. A najednou si byl jist, co udělá, až se ozve...

Nic se neozvalo, jen Chad pomalu otevřel dveře a přitáhl si ho do náruče.

„Tak nedočkavý,“zašeptal a jemně ho kousnul do spodního rtu.Romain ho přitiskl ke zdi a nedovolil mu pokračovat k posteli. Místo toho ho začal vášnivě líbat a prudce hladit.Chad mu odpověděl a pak jen cítil jak ho Romain vtlačil do koupelny a pomalu položil na zem kde byl koberec s vysoký chlupem. Bílý.

"Je to jako se ženou," šeptal mu Chad, když si Romain pomalu lehl na něj a otřel se o něj na zem,nakonec ho znova políbil.

"Já vím..." odpověděl Romain a vtiskl mu polibek do vlasů. "Už vím," zasmál se potom zvonivě a jeho ruka zabloudila mezi Chadovy půlky. "Ale napřed, když dovolíš..." zašeptal mu potom do ucha a vklouzl do něj jedním namazaným prstem. Necítil vůbec žádný odpor a došlo mu, že tohle asi mínil Chad tím svým "Připravit se". Pousmál se.

Chad hmátl za sebe a stáhl pod sebe pár ručníků. A pak víc roztáhl nohy… "Prosím," hlesl.

"Šštt," zašimral ho Romain nosem ve vlasech a potom do něj začal opatrně pronikat. Držel ho v pase, tiskl k sobě a neubránil se zasténání, když se do něj nořil víc a víc a Chad ho svíral svým teplem.

 "Ahh, bože," vydechl nakonec, když v něm byl celý. Jen mu položil hlavu na rameno a tiše oddechoval. "Ah bože..."

"Ano," sténal Chad a pak si ho přitáhl blíž. Objal ho štíhlýma nohama a ještě víc tak pojal. Pak si přitáhl jeho hlavu a políbil ho. Nakonec se jemně pohnul a zasténal.

Tohle bylo úžasné... Romain mu vyšel boky vstříc a za chvilku se ponořili do víru bezhlavé, bezuzdné vášně, která je stravovala svým plamenem a držela žhavými okovy. Mladík se opíral do rukou a po tváři mu steklo pár kapiček potu. Potom se nad Chada sklonil a prudce ho políbil na rty.

Chad měl zavřené oči a sténal. Bylo to tak dokonalé, tak… úplné, tak... Vycházel mu boky vstříc a rukama se ho občas držel za ramena, boky, nebo je zatínal do koberce. "Ano! Ano! Davantage! Davantage! Sil‘..." Chad znova zasténal.

Romain si na něj v jednu chvíli lehnul a pohyboval se jen tak zlehka, jemně něžně... A potom ho Chad převalil na záda a sedl si na něj. Mladík trochu vyjekl, pod takovým nenadálým útokem, ale pak se zdvihl do sedu a objal ho kolem pasu. Tiskl si ho k sobě, jako něco co nechtěl ztratit... A přitom s ním pomalu pohyboval a cítil, jak jeho vzrušené mužství tlačí na jeho břišní svaly a tře se o ně.

Hladil ho po těle a pak sjel rukou na své mužství. Zasténal. "Davantage," hlesl a začal se pohybovat rychleji.

Romain to nevydržel a vyhověl jeho přání. Začal se pohybovat rychleji a rychleji a potom překryl jeho dlaň, svoji a začal ho hladit po napnutém údu a vést k vrcholu. Před očima se mu vystřídaly snad všechny barvy duhy, ale bylo to tak nádherné!!

Nechal se hladit stále rychleji a rychleji. Skoro se mu zatmělo před očima a on za několik okamžiků vyvrcholil. "Davantage!" vyjekl ještě a pak poslední příraz do jeho těla a on vyvrcholil.

Romain se zhroutil na koberec, stále s Chadem v náručí a jen tiše oddechoval. Na břiše cítil horkost jeho vyvrcholení a stejná horkost mu stékala po stehnech...

"Ach bože," zašeptal potom a přitáhl si Chadovu hlavu blíž. "Ach bože, to bylo... bylo nádherné," dokončil a něžně ho políbil.

"Díky, cítím to podobně," hlesl Chad a jen na něm zničeně ležel. Pak po nějaké době z něj pomalu sklouzl a tiše vydechl, když ho začal pomalu hladit a vískat jeho chvějící se svaly. "To je příjemné," hlesl po chvíli o tak ležel a ten mladý Francouz si hrál s jeho tělem.

Jenom ho hladil. Pomalu, dlouze, důkladně a úplně všude. Nevynechal ani centimetr jeho kůže, jemně se jí dotýkal a mazlil se s ní. Přitom Chada letmo políbil. Tu na tvář, tu na rty, nebo za ucho... A ohromně se mu tyhle pozornosti líbily. Byl rád, když mohl někoho takhle rozmazlovat...

Chad se mu pomalu vymanil a pustil sprchu za velkou skleněnou stěnou. "Pojďte… nebo raději vanu?" zeptal se a pak začal napouštět i bazénu podobnou vanu se spoustou pěny. Zrušil sprchu a sedl si na vanu… Tedy napůl, přece jen byl trochu citlivý. A pak, když vana byla napuštěná vytáhl mladíka, rozvalujícího se na zemi, na nohy a pak stáhl do vany. Když tam byl, vklouzl tam za ním a pohodlně se opřel o jeho hruď. "Tak a je to dokonalé."

Seděl pohodlně opřený o stěnu vany, mezi nohama mu seděl Chad a s rozkošnickým vrněním ho nechal, ať mu masíruje hlavu. V té chvíli to byli unavení, rozněžnělí milenci a ne konkurenti v oboru, kde se chyby nepromíjejí… Kde za chybu platí vlastní hlavou…

Pomalu sklouznul z hlavy na ramena a odsud jeho dlaně začaly uklidňující cestu po Chadově těle. Vlastně teď nechtěl nic jiného, než ho trochu uklidnit, dát mu na chvíli pocit bezpečí... Ach, jak zvláštně to u něj znělo.

Chad se pomalu uvolnil a zavřel na chvilku oči. Za několik okamžiků to dokonce vypadalo, že usnul. A v tom ho Romain jemně políbil za ucho.

"Nemůžeš tu usnout," zašeptal potom a znovu ho políbil, tentokrát na linii brady. "Voda vychladne a ty nastydneš." Jeho dlaně právě překryly každá jednu Chadovu bradavku a začaly je jemně hladit.

"To je fakt, a já se chci vyspat, zítra má hraběnka v plánu navštívit pár míst. A já potřebuju spánek, takže?"

Romainovi uniklo zklamané zasténání. Tiché. Skoro ho nebylo slyšet. "Navrhoval bych vypustit vanu a přesunout se do postele. Mohu přespat zde, nebo se mám vytratit, abych hraběnku nezkompromitoval ještě víc?"

"Co kdybyste tu zůstal a přijal její pozvání s ní strávit sedm dní a stejný počet nocí?" zeptal se Chad a naklonil k němu hlavu.

"Hm," vydechl mladík a přejel svými rty jeho. "Ty noci mají příslib hříšného závoje... Souhlasím."

"Dobře," usmál se Chad a pak ho něžně políbil. "Ale teď postel, už několik ní jsem se pořádně nevyspal."

"Dobře," Romain palcem u nohy nahmátl řetízek od špuntu a vpustil vanu. Potom pomalu Chada odsunul stranou, vylezl a pomohl vylézt jemu. "Půjdu to tam trochu zpacifikovat," pronesl nakonec a s ručníkem omotaným kolem boků vyrazil na zteč zdemolovaného pokoje

Chad přišel za chvilku, unavený, ale zvláštně spokojený. A opět oblečený jako hraběnka což, jak mu přišlo podivné, mladšího muže, i když Romain znal pravdu, vzrušovalo. Chad se usmál a na posteli se trochu protáhl... Tohle tedy nečekal.

"Bože, jsem ve společnosti dvou okouzlujících bytostí," vydechl Romain, natažený kousek od něj. A jak se tak líně převalil, ručník mu spadl ze štíhlých boků a zcela drze odhalil všechno, co mělo zůstat skryto.

Chad si ho přitáhl blíž a přehodil si přes něj nohu. "Hm, mě úplně stačí ta vaše. A teď dobrou noc, nebo vám povím své představy… a zítra nebude už žádné překvapení."

Romain se nadechl, vydechl, přitáhl si ho blíže a potom mu zmučeně zašeptal do vlasů: "Jste Ďábel!" A v duchu se ptal sám sebe, jestli vůbec usne. Tak silný erotický náboj necítil už hodně dlouho.

"Nikdy jsem netvrdil, že sem svatý," zašeptal Chad a pak usnul.

Mladší zabiják se nespokojeně zavrtěl a chvíli si pohrával s myšlenkou, že by se mu vyprostil a šel si do koupelny ulevit. I když si na nedostatek sexu rozhodně stěžovat nemohl, cítil se jako po několikaleté abstinenci. Chad ho vzrušoval, přiváděl k šílenství. Nakonec zůstal. Jen si opřel hlavu vedle jeho a cudně ho políbil na čelo. Čekalo ho sedm dní. Dní nabitých okouzlující, vášnivou společností. A to bylo něco nač se on těšil.

 

A Chad mu dokázal hned první den, jak moc umí být hraběnka okouzlující. Vzal ho na vernisáž starých mistrů a pak pozval na jídlo. To vybral velmi pečlivě a odpoledne, kdy navštívili jednu garden party, kam byla hraběnka pozvaná, měl Romain pocit, že už to nevydrží a vrhne se na něj. V té sukni, halence, saku a punčochách vypadal tak… Sexy! Tak moc, že drobný polibek, který mu věnoval v jednom pokoji, mu zcela pomotal hlavu.

"Cítíte se nepohodlně?" zeptal se ho trochu pobaveně Chad.

"Hm, i tak by se to dalo říct," ovládal se ještě trochu Romain, i když z jeho dekora profesionálního zabijáka zbývalo už jenom rozeschlé torzo. Už chápal, že Profesor dokázal takovou dobu přežít. Jestli takhle působil na něj, na svého potencionálního nepřítele a vraha, což potom na ty, co "stáli na správné straně zákona". Tiše se zasmál a ovinul hraběnce ruku kolem pasu. "Samozřejmě, že se cítím nepohodlně, ve vaší smyslné společnosti. Ale umím být trpělivý, když vím, že mě na konci dne čeká sladká odměna..."

"Jde o to," zašeptal Chad, "jak moc máte rád nebezpečí... Protože třeba tenhle stůl, je docela… Hm, pevný," řekl Chad a olízl si rty.

"Jde o to, že bych si to asi znovu užil jenom já, protože vy jste si vzal ty svoje prášky, ne?" zabublalo to v Romainovi a musel se moc ovládat, aby ho na ten stůl nepovalil a nestrhal z něj všechno oblečení.

"Ne tak docela. Dnes mám pouze velmi nepohodlné… kalhotky."

"Ale ne," Romainovi zasvítily oči a jeho neposedná ruka vklouzla pod lem poněkud kratší sukně, kterou měla hraběnka na sobě.

"Ale ano," řekla hraběnka alias Chad a políbil ho. Prudce. Vášnivě. "A chci to tady… na tom stole... rychle, pořádně a zezadu... mám jen punčochy... a," znova polibek, "pokud si pamatuješ, oba jsme měli ústřice… A k obědu plody moře."

"Hergot!" uniklo Romainovi, když mu Chad ovinul nohu kolem boku a přitiskl se k němu. Mohl tak cítit, že to opravdu chce a že si to užije se vším všudy. A... Jestli to takhle bude pokračovat dál, tak z něj na konci týdne bude troska. Blábolící troska. A nebo taky ne...

Prudce ze sebe Chada strhnul a vyhrnul mu sukni. Bral na něj stále menší a menší ohledy. Z divokého pohledu v jeho očích, ale usoudil, že se mu tahle zvířeckost líbí... Dostal na to chuť. Na všechno.

"Večer budu chtít splátku i s úroky," zašeptal mu do ucha, ale to už ho obešel a přiměl, aby se dlaněmi opřel o desku. Políbil ho za krk a jedním pohybem mu stáhl kalhotky ke kolenům. "Cudná hraběnko," zavrčel potom.

"Yeah, please…" zašeptal tiše Chad a roztáhl nohy na vysokých podpatcích. Byl sexy. Neuvěřitelně sexy. Rychle otevřel kabelku a podal Romainovi malou krabičku. Lubrikant. Nemusel ani dlouho čekat a už v něm byly dva prsty a byly hluboko. Zasténal, když se dotkly prostaty a prohnul se proti nim. "Davantage! Ty zvíře!"

"Ale no tak! Kdo mě tu svedl?!" zasípal mu Romain do ucha a pohyboval prsty ve stále zběsilejším rytmu, dokud si nebyl podvědomě jist, že Chadovi jeho vpád neublíží. Vpředu ho laskal jenom trochu, jenom jemně, zvolna, jak ho chtěl potrápit, přimět aby se pod ním svíjel rozkoší. "A kalhoty mi rozepne kdo?" zeptal se potom schválně sadisticky sladkým a nevinným hláskem.

"Hm, pokud to neumíš, nebo nezvládneš… Hm, to je špatné," řekl ochraptělým hlasem Chad a pak se mu pozadím přitiskl ke klínu a párkrát se o něj otřel. "Pak bych to musela zvládnout sama, třeba… Hm, s támhletou svící…" řekl, otočil se k němu a prudce ho políbil. Rukama mu přitom sjel na zadek a začal ho hníst, zajížděl až do rozkroku… Hladově, lascivně, stejně jako ho líbal, ho dráždil.

"Ty!" zalapal Romain po dechu a další bylo dílem okamžiku. Proklínal chvíli, kdy ho napadlo vzít si pásek. Ale stejně měl do pár vteřin kalhoty stažené... "Zezadu nebude, puso," řekl potom hrubě, ale stejně mu v hlase zůstal ten okouzlující francouzský přízvuk a příslib budoucích hříchů. Objal hraběnku kolem pasu a vysadil ji na stůl. "Miluju když vidím obličej někoho, koho ovládám!"

"Jistě," řeklo to sexy stvoření a roztáhlo nohy.  Pak se usmálo, trochu se položilo, aby měl lepší přístup a pak ho jemně pohladilo po naběhlém údu a nasměrovalo si jej přímo do těla. Přitom ho stále laskalo a dívalo se na něj zpoza řas. "Vem si mě! Davantage! Tvrdě! Rychle! Nebo snad máš strach?" provokovalo.

"Já? Strach?" Romain moc dobře poznal, kam míří a zvláštní bylo, že v tomhle okamžiku se mu hlava poněkud pročistila. A to pro hraběnčino uspokojení nebylo dobré... Chytil Chada za zápěstí a nesmlouvavě mu je přitiskl na stůl. "Nebuďte nedočkavá, lady," poškádlil ho potom a jen se špičkou o jeho vstup lehce otřel.

"Šest let bez pořádného sexu! Prosím! Dělej!“ zasténal Chad.

"Hm, to je dlouhá doba," provokoval ho Romain a vnikl do něj. Ale jenom trochu, mělce, párkrát přirazil... A potom přirazil nadoraz.

"ANO!" vydechl Chad a objal mu bedra nohama. "Ano! Davantage!" zasténal.

"Jistě," zašeptal mladý muž a trhnutím ho zdvihl k sobě. "Pro okouzlující hraběnku vše," zaryl mu nehty do boků a začal se pohybovat stále rychleji. Nakonec mu to ale stejně nestačilo. Naráz Chada pustil a donutil ho stoupnout. Potom ho otočil a ohnul přes stůl. "Chtěl to tady někdo zezadu?" zašeptal mu potom do ucha, laškovně ho kousnul a zároveň do něj znovu prudce vniknul.

"Yes!“ zasténal tiše Chad a pak jen narážel tělem do tvrdého dřeva a stále rychleji a víc. Chtěl to. Potřeboval to… A navíc, mu to tady a v ženském převleku připadalo i trochu pikantně nepatřičné a o to... lepší. "More! More!" sténal pod údery mladšího těla a zarýval prsty do chladné desky stolu. Umělá prsa se mu chvěla pod údery a mladíkův penis mu plenil útroby. "Ano! Ano! Ano!" sténal a přirážel k němu... I když to bylo skvělé, potřeboval ještě víc, aby se přehoupl přes vrchol.

A Romain se snažil. Chtěl to stejně jako on... Byl hladový, nedočkavý po jeho orgasmu i po svém vyvrcholení. A tak nějak se pikantně těšil, že by si večer v hotelu, mohli vyměnit role a Chad by ovládnul jeho. Chytil ho za boky a začal přirážet docela pomalu, skoro se ani nepohyboval... A přesto to vzrušovalo na hranici ovládání oba dva.

Chad se trochu natočil a olízl si rty. Romain ho něžně políbil a Chad ještě víc roztáhl nohy.. "Davantage!" zašeptal roztřeseným hlasem. "Nešetři mě!"

"Nešetřím tě," zašeptal mladík v náhlém záchvatu něžnosti. "Ale nechci ti ublížit," dodal potom.

"Potřebuju to! Sakra, mám dojem, že už nedokážu myslet! Vem si mě jak chceš, ale už to prosím skonči!"

Romainovi se pod dojmem z té výzvy skoro zatmělo před očima... Znovu z něj vyklouzl, zdvihl ho a otočil. "Já..." zašeptal a v zorničkách se mu mihl plamen pekel. Vysadil Chada na kraj stolu a vnikl do něj tak prudce až vyjekl. Potom ho vzal kolem pasu a zdvihl.

"Bože, ty mě připravíš o rozum," zasténal potom, přitiskl ho na zeď a Chad mu ovinul nohy kolem boků. A Romain už ztratil i tu poslední špetičku sebeovládání. Jen vzdáleně slyšel Chadovo sténání a cítil jak mu zarývá nehty do ramen. Všechno co teď chtěl bylo dosáhnout uspokojení... Zažít s ním "malou smrt"...

Chad už pomalu nevnímal nic. Milování, tak divoké a drsné a přeci něčím něžné ho strhlo a on se blížil k vrcholu. Svaly se napjaly a uvěznily Chemika ve svém sevření. Chad poprvé táhle naříkavě zasténal a pak vyvrcholil. A Romain s ním.

Když Romain začal konečně zase vnímat, opíral se zpoceným čelem o zeď vedle Chadovy hlavy, jednou rukou ho stále přidržoval v pase a druhou měl v jeho vlasech... Zhluboka oddechoval a snažil se svůj tep vrátit na normální frekvenci. Tohle bylo - skoro neskutečné. Jako z nějakého snu... Halucinace. Ale horká tekutina, co mu zmáčela oblek byla skutečná...

"Vypadám jako puberťák, co se mu zdálo o slečně," zašeptal Chadovi do ucha a v jeho hlase byla stopa pobavení.

"A já jako slečna, která zažila divoký sex. Nevím jestli budu moc chodit, ale přesně tohle jsem potřeboval," řekl Chad tiše a pohladil ho po tváři. "Bože můj, to bylo dokonalé. Opravdu."

"Myslíš že bude možné se vypařit?" políbil ho Romain na nos. "Myslím, že takhle bychom způsobili společenské faux pas..." Znovu se čelem opřel o stěnu a trochu se usmál. "Bylo to nádherné... Osvobozující. A doufám, že jsem ti neublížil..."

"Budeme se muset vypařit. Já to budu mít jednodušší. Ty chvilku počkej…" Chad z něj sklouzl a přinesl si sklenku vína, kterou mu trochu polil sako. "Tak a nehoda na světě... A navíc hraběnce se točí hlava. Jde se domů, tedy do hotelu," usmál se unaveně Chad, oblékl si kalhotky a pak už mířili pryč. Do přitaveného auta a pak do hotelu, kde se Chad na chvilku naložil do vany a pak, stejně jako Romain o chvilku později, skácel do postele. "Bože, už dlouho jsem si tak neužil."

"Nebolí tě nic?" zeptal se trochu starostlivě Romain, který s dovolením zabral koupelnu, jen co z ní Chad vyklouznul. Teď měl zase ručník kolem boků a druhým si drbal vlhké vlasy. Věru, že tu koupel potřeboval... I když si neustále připadal jak nadržený mladíček. Ale teď už se zase o trochu víc ovládal.

"Celý člověk, ale ani nevíš jak dlouho jsem o tomhle snil," zašeptal Chad a pak se protáhl na lůžku. "Jsi skutečný Francouz," řekl a znova se protáhl. "A mám dojem, že být usouložen k smrti není tak špatná věc."

Romain se natáhl vedle a prsty mu přejel po tváři. "Jistě je to jeden z příjemnějších způsobů úmrtí, Profesore," usmál se potom a oba je přikryl. "Ale je..." zívl, "...poněkud vyčerpávající." S tím se otočil a zády se mu přitiskl na nahou hruď. "Přeji vám dobrou noc," zívl potom znovu a zavřel oči.

Chad zívnutí opětoval a pak přes něj jen hodil nohu a pokrývku. Nakonec ho objal a usnul také.

 

Strávil s Chadem, alias hraběnkou, alias Profesorem ještě další tři dny, které dílem strávil po nejrůznějších vernisážích, společenských banketech, při nichž se nestačil divit, jaký ohromný zvuk jméno Regina Victorinoxová má, a dílem… no ovšem, dílem a převážně v noci ty tři dny trávil v jeho horkém a chtivém objetí.

Věděl, že v prvoplánu mu o nic jiného, než o sex nešlo, ale teď už to bylo jinak. Milování, ať jakkoliv divoké, jakkoliv nespoutané, bylo přece jenom už o něčem víc, než o pouhém ukojení touhy… Bylo to o důvěře, kterou mu Chad dal a on jemu. O něčem, co Romain neuměl a ani nechtěl popsat slovy. O něčem, co věděl, že brzy skončí a co už s nikým nezažije. Protože s nikým si potom vyčerpaně nepadl do náručí a nestrávil další hodiny jen povídáním o všem možném… Bylo mu to líto. 

A když už se zaobíral jenom sexem, tak mu také bylo líto, že si od Chada ještě nevybral splátky za tu malou službičku, kterou mu poskytl na té garden párty. Byl by se ale stejně vsadil, že na ni Chad zapomněl.

Jenže Chad nezapomněl na nic… A měl svůj plán. A tak jeden den sotva opustili hotel, nasedli do auta a vyrazili ven z města

"A kam to bude dnes, hraběnko?" zeptal se Romain, sotva zjistil, že opustili Londýnské ulice i široké bulváry.

"Chci ven za město. Už jsem nám domluvil malou střelnici... A dnes strávíte den s Chadem, hraběnka nestřílí."

"Ach tak, takže proto dneska řídíš," usmál se Romain, kterému to bylo od začátku trochu divné, že si Chad v hraběnčině převleku, i když dost sportovním, sám sedá za volant. Chvilku se sám sebe ptal: kam se podělo, dokonalé maskování? Teď to pochopil. A ten nápad se mu líbil...

"Střelnice. Dlouho jsem neměl zbraň v ruce... No, minimálně půl roku. To víš, moje specializace, to je jemná práce," ušklíbl se potom a pohodlně se opřel do sedadla spolujezdce.

"Ano, jenže já potřebuju odreagování od všech těch večírků a doufal jsem, že tě to taky potěší. Zastavím jen jednou, potřebuji se převléknout."

"Mě to potěšilo. Jenom mám jisté obavy, zda ještě trefím terč a nestanu se tak sám terčem... Tvého posměchu," povzdechl si Romain a vmáčkl se trochu víc do sedačky. Zrovna od Chada by ten posměch bolel, připustil si po chvíli tísnivého ticha, které nastalo. Potom se ale usmál. "I když kdo ví... Třeba v sobě objevím talent od přírody, který se nemusí udržovat pravidelným tréninkem."

"Třeba ti chci pár věcí ukázat," řekl Chad a zastavil na odpočívadle. Vystoupil s malým kufříkem, zmizel v křoví a za chvíli se vrátil jako velice zajímavý avšak ne moc výrazný muž na kterém byly zvláštní hlavně oči a delší vlasy. Měl na sobě světlý, sportovní oděv a černé brýle.

"Jedeme dál," řekl melodickým hlasem, když nastoupil.

Romain ho ocenil jedním dlouhým hvízdnutím a uznalým pokýváním hlavy. "Tedy, všechna čest. Kdo by v tobě hledal tu okouzlující dámu," pousmál se ještě, ale potom upřel oči na silnici a zbytek cesty byl trochu zahloubaný do sebe. Naštěstí to uběhlo rychle.

Chad nelhal. Střelnice byla malá, dostatečně odlehlá. Taková intimní, kdyby se toho slova dalo použít právě v souvislosti se střelnicí.

A hlavně, byli tam dnes jen oni dva. A Chad pak půjčil zbraně a koupil náboje a pak zmizeli oba v přírodním komplexu. "Sami," usmál se na Romaina.

"Jo, sami. Takže... Jaká jsou pravidla hry?" vrátil mu úsměv Romain a zkontroloval si zbraň. Moc se v nic nevyznal, to přiznával, ale když už byl okolnostmi donucen střílet, nikdy nemíjel cíl.

"Támhle jsou cíle, část statických, část pohyblivých. Takže je to na vás... a já se zatím budu dívat."

"Skvěle," povzdechl si Romain a doufal, že nemine ani tentokrát. Zkusmo si zamířil na jeden vzdálenější bod a potom začal. Prohnal se po střelnici a snažil si to užít a ne aby se mu útroby křečovitě sevřely, pokaždé, když si připomněl, že se na něj Chad dívá a pravděpodobně hodnotí každý jeho krok. Sakra, on taky není dokonalý, to bys ho jinak neodhalil, přesvědčoval sám sebe, po každém zásahu, ale moc platné mu to nebylo. Nervózní byl dál...

Najednou stál Chad u něj a objímal ho. "Nervózní, Chemiku?" zeptal se a políbil ho do vlasů.

"No, dejme tomu," zachvěl se citelně Romain a zbraň držel pořád pohotově, jako by očekával ještě nějakého "nepřítele". Tak moc se chtěl před Chadem předvést - ukázat mu, že opravdu má na to, stát se jeho nástupcem...

"Hm, a mohl bych tě vést?" zeptal se tiše Chad a znova ho políbil. Tentokrát na krk.

Romain zvláčněl, jako zahřátý vosk. Ten polibek... Tak hříšný a necudný a přitom to vlastně nic není! Ruka se zbraní mu pomalu klesla, až se dotkla té Chadovy. "Ano," zašeptal mladý muž. "Prosím," dodal ještě.

Chad ho objal zezadu a pak mu vedl ruku tou svojí. "Musíš se uklidnit, nic tě nesmí rozptylovat," šeptal a tiskl se k němu. "Klid a plynulé dýchání. Hlavně klid."

Jsem v klidu, jsem v klidu, opakoval si Romain jako mantru, ale pak si povzdechl. "V tvé přítomnosti těžko," zašeptal potom s mírným úsměvem, ale kupodivu se jeho dech opravdu zklidnil a tep se vrátil na normální hranici. Nechal Chada, ať ho vede, ať si s ním dělá co chce... Pomalu zamířil, napočítal do tří a výdech vystřelil. Jako na základních lekcích, kdy se člověk se zbraní seznamuje...

"Výborně," šeptal Chad a držel ho. Pak práskl výstřel a Chad uznale pokynul hlavou, Romain se trefil

Ne že by se předtím netrefil, ale tentokrát to byl naprosto čistý zásah do středu terče. Mladý muž se šťastně usmál. "No, talent od přírody asi nebudu, ale zase tak špatné to není. I když jedy mi jdou lépe."

"Já vím, Chemiku, mě zas nejdou jedy," řekne Chad, převezme pistoli a vyprázdní pak celý její zbytek do terče. A vše jsou čisté středy.

Romain se jen opřel o chatrné dřevěné zábradlíčko a když Chad skončil párkrát tlesknul. "Tedy... My být jedna bytost, tak jsme dokonalý zabiják..." ušklíbl se potom trochu. "A konkurenti by se mohli umlátit touhou, aby nás dostali pryč z pole působnosti."

"Ano," řekl Chad, přešel k němu a pak ho políbil. "Líbíš se mi, jsi sexy a jsi inteligentní.“

"Ale hraběnko," dělal Romain na oko drahoty. "Co vaše pověst a vyhlášená cudnost? Pokud si pamatuji, poprvně jsem se vám do té postele musel dostat přes prvotřídní šampaňské."

"Hm, já tu žádnou hraběnku nevidím," zavrčel Chad a pak už ho táhl do přístřešku, odkud se střílelo za špatného počasí. Právě včas, zrovna začínalo hřmít

"Oo pravda," ušklíbl se Romain a vyškubl se mu. "Než jsem dostal do postele tebe, tak jsme museli zdemolovat celý pokoj, včetně šatny..." provokoval ho s potměšilým úsměvem na rtech.

"Ano, protože ty jsi velmi podezřelý mladík," řekl Chad a znova ho políbil. Pak ho pustil a neobvykle něžně ho pohladil. "Budeme střílet, nebo si se mnou dáš menší svačinu?"

"Svačinu bych si dal, po adrenalinu mi vždycky vyhládne... Ovšem," rozhlédl se po skromném zařízení přístřešku. "Myslíš, že se to může podávat odsud?" poklepal na stůl z neohoblovaných prken, který byl tím skromným a jediným zařízením.

"Myslím, že si poradíme," řekl Chad a sundal malý batoh z ramen. Tam měl jak deku, na kterou si mohli sednout tak i jídlo a víno a vodu. A hlavně i pár ubrousků, na které to mohli postavit.

"Ty jsi opravdu myslel na všechno," pousmál se Romain, sčapl si do tureckého sedu a natáhl se pro láhev s vínem. "Hm... Bordeaux," kývnul na znamení souhlasu a otevřel ho. "Prvotřídní," zhodnotil potom po důkladné ochutnávce.

"Jen to prvotřídní, kupovala ho hraběnka, pro svého milence. Mladého, velmi příjemného a schopného milence," zazubil se Chad

"Hm... Ona hraběnka v posteli... Hm, ta by donutila i impotenta k nadpřirozeným výkonům. Co teprve zdravého muže..." Romain se znovu napil a poválel víno na jazyku. "Protože takovou dámu... Vášnivou a přitom tak neodolatelnou člověk nepotká každý den."

"A tak schopného milence teprve ne," řekl Chad a nabídl mu salát z malé misky. Na salátu byly krevety.

Romain si kousl a usmál se. "Prvotřídní, od vína, po jídlo... Ach bože, tohle mě zničí. Já to vidím, já se zblázním, až se vrátím domů."

"A..." Chad se na něj zadíval, "… musíš se vracet?"

"No..." protáhl Romain a podíval se na skleničku proti světlu. "Nemůžu si dovolit být moc dlouho mimo panství... A už jsem pryč skoro tři týdny. A navíc, hraběnčina nabídka mluvila pouze o sedmi dnech, strávených po jejím boku. Myslel jsem, že odjíždíš hlavně ty."

"Vracím se za prací. Budu pryč měsíc, možná déle,“ řekl Chad a naklonil hlavu. "A pak… rád bych tě znovu viděl. Tedy pokud si rozmyslíš mé zabití."

Romain se uchechtl. "Ne... Myslím, že ani kdybych chtěl, tak už ti prostě nedokážu nic nasypat ani do čaje, vína, kávy, nebo šampaňského... a co se dalšího setkání týče - jestli budeš mít někdy cestu přes Francii, rád tě uvítám."

Chad se usmál a pak se napil. "Uvažuji, že skončím. Už začínám stárnout," řekl pak bez úvodu. "A mladíci jako ty, nebo Kardinál mi šlapou na paty."

Mladý muž naproti němu jen obrátil oči v sloup. "Nikdy bych neřekl, že tohle uslyším zrovna od tebe. A ještě taky... Kardinál... Ach bože," povzdechl si.

"Chci skončit... jednou pochopíš i ty, že tohle není vše a měl bys skončit dokud je čas. Pokud chceš ještě žít," zamumlal Chad a pak se znova napil. Pak se ušklíbl. "Mám jen melancholickou náladu. To ten déšť," řekl a pak se k němu natáhl a v očích mu zjiskřilo.

"Skončím, jednou určitě..." podíval se Romain sklence na dno. "Ale ta doba je ještě daleko. A někdo to dělat... Ne, musí je špatné sloveso. Někdo to pořád dělat bude. Zabíjet lidi. Tak proč ne já? netvrdím, že zabíjím jenom ty špatné - beru všechny. Ale ti špatní - mají tu smrt bolestivější... Jo," nadechl se a otočil se na něj. "To je tím deštěm..."

"Asi, víš já... kdysi jsem… To je jedno. Zakázky si prostě vybírám. Možná jsem moralista, ale vychází mi to a nechci zabíjet ty hodné. Ty jsem..." Chad nedomluvil a raději se napil. Už tak řekl víc než dost

"Necháme toho," odtušil Romain a nalil mu. "Děláme co děláme a to je hotová věc. Mluvením se to nespraví, ani se tím neospravedlníme. A akorát si zkazíme odpoledne..."

"Máš pravdu," řekl Chad a znova se napil a jak se natáhl na dřevěnou podlahu a složil ruce za hlavou. "Pověz jaké máš koníčky?"

"Kromě sexu?" ušklíbl se Romain a lehl si vedle něho, tak aby se hlavou opíral o jeho bok. "Rád čtu, jezdím na kole, sportuju. Mám rád víno, krásné ženy, chemii a vůbec... Mám rád hudbu."

"Já hraju na kytaru. Elektrickou i akustiku. Občas na klavír. A mám rád jídlo, to dobré. Cestování a kulturu a historii."

"Hm, máme toho docela dost společného," usmál se Romain a otočil se aby se mu pohodlněji leželo.

"Máme…" řekl Chad a pak ho pomalu pohladil po vlasech. Líbilo se mu mít zase někoho po svém boku.

"Včetně sexu," rýpnul si zabiják s neodolatelnou drzostí mládí a upřel na něj pohled, který jiskřil vypitým vínem.

"Včetně sexu," souhlasil Chad a pak ho znovu pohladil, na to přitáhl k sobě a hladově políbil. "Slíbil jsem ti odplatu, pamatuješ?" zašeptal tiše

"A ano..." vydechl Romain a položil se na něj. "Odplatu i s úroky..." Pousmál se, když ho Chadova ruka jemně vískala ve vlasech. "A já... Já chci první splátku... Hned, teď."

Chad se usmál a najednou měl Romain vyhrnutou košili a Chad bloudil po jeho napjatém horkém těle. Košili stěží rozepjal a pak se trochu hrubě přisál k jeho bradavkám. Mladík zavzdychal.

"Teda... Tady..." dýchal trhaně, prudce a namáhavě. Bylo to úžasné! "Ty divochu... Zvíře!" usmál se potom a vzápětí zalapal po dechu a uniklo mu skoro zmučené zasténání. "Prosím, prosím..."

"Tady… a teď?" zasmál se hrdelně Chad ale venku se rozzuřila bouřka a tady byli sami. Chad se usmál a rozepjal mu opasek. Pak i zip a vklouzl mu rukou do kalhot. "Hm... ty nenasytný chemický experte."

"Nevydržím to do hotelu," zaúpěl Romain, když ho pohladil ve vzrušeném klíně. Sakra! Ještě mě ani pořádně nesvlékl a už... "Ty jeden malý, prevítí zabijáku!" zašeptal poté, co ho Chadova ruka nepřestala mučit. A najednou věděl, že... že to chce.

"Udělej mi to," vydechl nakonec. "Prosím tě, Chade, udělej mi to!"

Chad se usmál, sklonil se a stáhl mu kalhoty i spodní prádlo a pak ho jimi trochu podložil pod bedry. Roztáhl mu nohy a začal ho hladit a škrabkat a stehnech až ke klínu a zpět. Škrabkal a hladil a škrabkal a líbal a hladil a tak dovedně mučil. Pak sáhl do batohu a vyndal lahvičku s olejem a pokapal si s ním prsty a pomalu ho začal hladit po vzrušeném a chtivém klíně.

Romain házel hlavou ze strany na stranu a zatínal prsty střídavě do deky, střídavě do Chadových ramen. Bylo to skvělé. Jedinečné! Vzdáleně slyšel, jak déšť bubnuje do korun stromů a cítil vůni zmoklého lesa. Působila na něj jako afrodisiakum. Na stehnech mu naskočila husí kůže, ale nebylo to zimou... Prsty vjel Chadovi do vlasů.

"Ano, ano, ano... Prosím, ano, prosím..." šeptal a tiše oddechoval. Jeho boky se chvěly a trhaly sebou, ale utéct Chadovým dovedným ústům nedokázal.

Chad na chvilku přestal a jeho ruce i rty opustili Romainův klín. Když ten otevřel oči, viděl, že se Chad usmívá. "Jestli to chceš, musíš mi pomoci s kalhotami… nějak se zasekly."

"Bože! Ty tyrane!" Romain se bleskově vymrštil do sedu a přitáhl si ho. Skoro ho povalil a vrhl se na jeho opasek a potom samotné kalhoty. "Chci tě, víš? Tak strašně moc..." mumlal si přitom polohlasem, když ho nedočkavě a zuřivě svlékal. "Ďáble," vydechl nakonec, když seděl a naproti němu klečel Chad, už bez kalhot i spodního prádla a usmíval se. Ten parchant se usmíval... Romain si ho přitáhl za zátylek blíž. "Ďáble..." zašeptal mu do rtů a hladově ho políbil.

Chad se usmál a pak, když polibek skončil, zabloudili jeho ruce opět do Romainova klína a pokračovaly v jeho přípravě. A pak… Pak, jen Romain cítil jak prsty z jeho nitra mizí a do jeho těla proniká něco většího… Chad ho přitom jednou rukou stále laskal v klíně a hladil po napjatém mužství.

"Klid," zašeptal, když sebou cukl a konejšivě ho dál hladil.

Mladý muž přivřel oči. Bolelo to... Ale přesto to bylo vzrušující a on téměř cítil, jak se v něm vaří krev. Cítit tak bezprostřední Chadovu blízkost. Tep jeho srdce. Rytmus jeho dechu... Zvrátil hlavu vzad a pevně se ho chytil za ramena. "Ah... ano, ano..." zasípal potom, jakoby se mu nedostávalo dechu. "Ah bože, ano, Chade, ano..." Nadzdvihl se v bocích a víc se přitiskl k jeho klínu.

Chad ho pomalu hladil a pak se pomalu a jemně pohnul. Opatrně. Kvůli Romainovi i sobě. "Dobré?" zeptal se ho, když tiše vydechl.

Romain chvilku jenom oddechoval, oči zavřené, ale prsty zatnuté do Chadových ramen pomalu povolily, jak odezněl první nával bolesti. Mladý muž zkusmo stáhl svaly a téměř vzlykl… To mu tělem projela vlna slasti. „Oui…“ zašeptal proto. „Udělej mi to…!“ přikázal.

Chad se usmál a jemně, téměř něžně přirazil do čekajícího těla. Přivřel oči. To bylo tak krásné… Přes zatnuté zuby přešel první sten. "Yes!"

Do vlasů nad čelem mu vjely Romainovy prsty a začaly ho hladit.

 "Messieur le Proffesor..." zasténal mladý zabiják, když Chad trochu zrychlil tempo. Tělem mu projížděl jeden blesk za druhým, chvílemi se mu točila hlava, ale všechno vnímal neuvěřitelně ostře. Chadovu vůni, jeho oči, jak ho pozorují, jeho tělo, ze kterého sálalo teplo... Hladově se mu přitiskl na ústa.

Polibek je oba pohltil svou silou a vášní, Chad se přestal pohybovat a jen ho líbal a pak polibek přerušil, vzal ho do náruče a pak se přetočil na záda a pohladil ho, když poplašeně vydechl.

"Messieur..."

Romain skoro zapomněl dýchat, jako ho ta náhlá změna polohy překvapila. Ale potom se jen opřel o dlaně, do Chadovy hrudi a nahnul se nad něj. Slastně přimhouřil oči, jako kočka, když mu páteří projela vlna blaženosti. "Messieur... Jste ďábel..."

"A vy snad ne?" zasmál se Chad a pak ho políbil na ruku, kterou vzal do své dlaně. Potom vzal jeho prst a vsál ho do úst a přitom se na něj díval.

"Tohle ne... Tohle ne... Non..." Snažil se Romain uhnout očima, ale marně. Ta scéna ho přitahovala, jako železo magnet. Cítil jeho teplé rty, jak mu objímají prostředníček, jak ho hladí a přejíždí jazykem. Jako kdyby to dělal "tam dole"... Vzrušeně zasténal. "Tohle ne..." pohnul se.

Chad se jen usmál a začal prst pomalu ale drsněji sát a laskat jazykem, sem tam i kousnul. Ale nepustil. A přitom ho druhou rukou začal hladit po přirození.

"Non!" vyjekl Romain, ale bylo pozdě... Tělo i mysl mu začala ovládat bezhlavá, bezbřehá touha po něm, po ukojení... Chtěl se utopit v jeho pohledu, chtěl umřít v zajetí jeho vášně. Jedinou volnou dlaní se opíral o Chadovu hru'd a částečně i rameno a v téhle nejisté pozici se začal pohybovat. Chtěl to, tolik to chtěl! "Ďáble..." zasténal potom.

"Oui," šeptal Chad, když na chvilku pustil jeho prst a pak ho zase začal olizovat a volnou rukou mu pomáhal se nadzvedávat. Pomalu, jemně. a pak rychle a drsně mu zarýval ruku do zad a nutil ho k rychlejšímu tempu, které i jemu bralo dech

Romain už nevěděl, jestli je ještě při smyslech, nebo už omdlel. Jen se vznášel, kdesi na pomezí slasti a zdravého rozumu, tančil ten pradávný tanec s Chadovým tělem a na jednu stranu chtěl dosáhnout uvolnění, ale taky chtěl, aby to trvalo donekonečna. Chadovy ruce mu na tělo vypalovaly horké cejchy a mladý zabiják se už neovládal.

A pak ho Chad stiskl víc a mladík to nevydržel. Vykřikl a vyvrcholil. Chad ho následoval v několika okamžicích, jak ho jeho tělo sevřelo. Bylo to tak... nestačil domyslet. Kolem byla ducha a slast a… Mlha a pak tma.

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář
Kontrolní kód Přehrát audio kód

Přehled komentářů

jů!

(Aki, 6. 1. 2009 21:29)

Moc se mi to líbí, ani nestačím psát komentáře, protože dílky čtu jedním dechem :D

joj

(zrzka, 2. 12. 2008 19:49)

Jé bude pokračko??! Je to moc goot, alechce to dalsííí!!

...

(Leukemie, 25. 11. 2008 13:52)

Bude pokračování? Vím, že to asi neskončí nijak dobře, ale i když špatné konce nemám ráda, nemůžu se dočkat...

^_^

(Sax, 27. 10. 2008 0:32)

...moc pěkné, rozhodně by to chtělo pokračování.
Moc hezky popisuješ milostné scény "slint" a vůbec, celý příběh je moc pěkný, dobře promyšlený...
^_^

Super

(Sayuri, 5. 10. 2008 0:06)

Další skvělý díl. Už se těším na pokračování...

Promiň

(Kat, 22. 9. 2008 21:42)

ale já to nepochopila. Myslela jsem z předchozího dílu, že Romain je hraběnkou nebo Chad já v tom mám zmatek. Omlouvám se, tohle převlekání je na mně moc.

Kráľ a korunný princ

(Mononoke, 18. 9. 2008 20:26)

Veľmi zaujímavé dni, ako skončí tento vášnivý týždeň?
Nex, myslím si, že to nemusí dopadnúť bolestne..., jednoducho si kráľ a korunný princ vymenia miesta - na strelnici sa im to podarilo na jednotku.
Ehm, Kardinál a Mylady sa už spomínali... zúčastnia sa aj aktívne? Keď Lasička ešte niekde behá v nedohľadne...
Tiež sa teším na pokračovanie.

=0)

(Teressa, 18. 9. 2008 6:05)

chiiiiii bolo to fakt super...hraběnka je naozaj velmi zvlastna ,,zena"....vsak bude este pokracko??uz sa teraz neviem dockat dalsieho tvojho pribehu...skvela praca =3

První?

(Nex, 18. 9. 2008 0:48)

Jak se mi dostalo té cti? To abych se chovala na audienci slušně... ;-)

Bylo to nesmírně zajímavé a v některých místech i poučné. Vidím určitou podobnost s Amatérčinými scénami ze střelnice, ale jen ten začátek bylo deja vu, po nabití zbraní následoval nejčistší originál.

Dávám body za úžasnou propletenost a promyšlenost smyslného týdne a asi tak milión dalších bodů za úspěšný pokus vyhnout se větě "v rytmu starém jako lidstvo samo". Je to dokonalý popis, ale vidět ho na celém netu dokáže být pěkně iritující. *omlouvá se za své posedlosti*

Rozhodně se těším na pokračování tohohle příběhu, i když se ho zároveň bojím, protože tuším, vím, že bude bolestné..nakonec.

Skvělá práce, well done, étonnants!