Jdi na obsah Jdi na menu
 


Z Murakiho deníku V.

15. 2. 2009

Datum neznámé (někdy před uzávěrkou)

 

Budete mě navštěvovat v blázinci, doktore?“ zeptal se mě jednou Tatsumi na společné svačině. Věřte s tím sekretářem je potíž…

 

„V blázinci? Proč? Ale …Ano a vy mě?“

„Víte co? Domluvíme si jeden termín a třeba nám dají společný pokoj... „

Muraki se zasmál. „Ano, to se mi bude líbit a co společná deka?“

„Hm... Jedině za předpokladu, že by ta postel byla hodně široká. V noci sebou melu a nerad bych vás shodil na zem... „

„Hm, nic nového, totéž dělá Tsuzuki“

„Co prosím???!!!“

„Hm …nic.“

„Doktore, miluju vás, ale asi vás praštím.Malinko, nepatrně…“

„Opravdu?“… „au!“ Muraki se zatvářil ublíženě. „To bylo malinko, nepatrně ?“

„Teda... Co mi to děláte?“ Tatsumi se trochu vyděsil, ale jelikož se doktor usmíval, tak zlé to nemohlo být.

„Miluji vás…opravdu,“řekl tiše Muraki a políbil ho. „Tak pojďte, budu už hodný“

„A co teda budeme dělat? „

„Hm, předně...vyšetřím vás.“

"Ale já jsem v pořádku... Až na nervy, tedy..."

"No..."

"Noo?" loupl po něm nedůvěřivě očima. "Jedno nervové zhroucení už mám za sebou. Zázrak, že to nepřišlo dřív."

"No, tak to chce péči… A můj osobní dozor," doktor si pošoupl brýle po nose. "A začneme hned… Vezmu vás ven, na čerstvý vzduch."

"Teď? V noci?" Tatsumi se narovnal a poklepal si na čelo. "Doktore, vy jste blázen," pousmál se pak, ale to už ho Muraki jemně chytil v podpaží a vedl chodbou do zahrady.

"Ano, jsem a proto jste si mě vybral za osobního lékaře."

"Jistě... Jak jinak. I když jsem moc na vybranou neměl."

"Jak to. Já vám na vybranou dal. Buď já nebo Watari..."

"No právě… Tam nebylo moc nad čím přemýšlet..."

"A skutečně? Co jeho sovička?"

"Sovička taky byla jedním z argumentů. Dalším bylo, že vás miluji... Kdežto Watariho nikoliv."

"Ach, to ho jistě zraní..."

"Zajisté," zamumlal sekretář a přiložil si ruku na čelo. "Doktore, motá se mi hlava..."

"Mám vás nést?" zeptal se tiše doktor

"A-ano, prosím," zašeptal Tatsumi slabě a zhroutil se mu do náručí. "Je hezké, když se o mě někdo stará..."

"Hm, já se o vás starám moc rád." Políbil ho na tvář a nesl ven z budovy. "Budu se o vás starat… A nikomu vás nedám."

"Nikomu?" zmohl se Tatsumi na úsměv a přitiskl se k němu. "To je dobře... I když si myslím, že jsem na vás skoro až nezdravě závislý. A odvádím vás od práce..."

"To mi nevadí, hlavně, když vám bude líp."

"Jakou vlastně navrhujete terapii?" pohladil ho jemně po ruce. "Odnesete mne ven a co pak?"

"Hm, co milování pod širým nebem? Nebo byste dal přednost procházce..."

"A co procházka a pak milování?" pousmál se sekretář a zdvihl hlavu, aby mu viděl do obličeje. Šedé oči připomínaly... Nevěděl co. Věděl jen, že se mu to ohromně líbí...

"Dobře, vše pro to, abyste se cítil lépe…" usmál se tiše Muraki

"Už mě můžete postavit, je mi lépe... Jenom se o vás opřu..." zaprosil Tatsumi a doktor jeho přání ochotně vyhověl. Sekretář se ho pak skutečně chytil a opřel, jakoby byl jeho poslední záchrana... Kruh před utopením.

"Tak a teď opatrně… pomalu… pomaličku,"šeptal doktor a vedl ho parkem, kde věčně kvetly sakury. "Musíte nabrat sil, Tatsumi..."

"No, cítím se líp, ale pořád slabý jako moucha..." potřásl sekretář hlavou. "Ale taková noční procházka je ohromně uklidňující, doktore..."

"Já vím… proto tu s vámi jsem... uklidní vás to… a odpočinete si. Je toho na vás moc, že?"

"Asi ano. I mrtvola se jednou dopracuje k přepracování, ne? A navíc... Hodit mi na krk úvěrový podvod, myslel jsem, že asi vyletím... A pak... No pak už to víte," zamumlal Tatsumi malinko provinile.

"Vím," Muraki ho pohladil po tváři a sklouzl až na nos do něhož ho lehce, téměř něžně cvrnkl. "Nebojte se, já stojím za vámi… nedám vás. Nikomu."

"Jsem rád. Celý den jsem hledal, kde bych mohl mít chybu, nebo aspoň nějakou smlouvu a nikde nic... Přiznávám, že v té chvíli mi asi trochu hráblo..." chytil jeho ruku a do dlaně si opřel tvář. "A nebýt vás, tak jsem se zbláznil asi definitivně."

"No tak… vím, byl jsem zrovna na té konferenci, ale hned jsem spěchal za vámi. Přeci vás nedá… No tak... Nuž dost slz!"

"Já přece nebrečím," popotáhl Tatsumi a otřel si oči. "Já jsem vám jenom hrozně vděčný, že jste se mě zastal..." Přitáhl si ho blíž a políbil na ústa. Chutnal trochu slaně.

Muraki polibek oplatil a pak si ho přitáhl blíž do náruče. "Budu tě opatrovat... nikdo si na tebe nedovolí. Jsi můj..." šeptal mu do vlasů a jemně ho hladil. "Nikdo už ti neublíží. Nikdo… O to se postarám."

"Blázínku," usmál se sekretář a pevně se k němu přitisknul. "Mám tě rád," zašeptal mu potom do ucha a přivřel oči. "Moc..."

"Já tebe taky," zašeptal po hodné chvíli Muraki a pak ho zvedl do náruče a odnesl a jednu z nemnoha laviček v parku. Tam ho položil a sám si sedl tak, aby měl jeho hlavu n svém klíně. Přikryl ho svým sakem a začal se mu probírat vlasy. "Tatsumi... musíš si odpočinout... zkus spát."

"Neříkej dvakrát," sekretář a přivřel oči. To jak ho hladil, vískal, jak ho hřálo jeho sako i jeho objetí…To samo o sobě bylo už uspávající. Políbil jemně ruku, kterou ho hladil, do dlaně. "Neslíbil jsi mi milování pod širým nebem?" zeptal se potom s úsměvem.

"Slíbil..a budeme se milovat, ale až se vyspíš. Jsi vyčerpaný a unavený..a já taky..Chvilka klidu tady nám jen prospěje."

"Když jinak nedáš," povzdechl si Tatsumi a zavřel oči. Přitom se mu víc zavrtal, jak do saka, tak do klína a za chvilku už tiše a spokojeně oddechoval. Doktor je s ním... To mu ke klidném spánku posloužilo víc, než nejlepší prášky na spaní.

Doktor ho klidně hladil po vlasech a sám se usmíval nad tím jak on sám tu pomalu ale jistě usíná. Jenže věděl, že Tatsumi si zaslouží chvilku klidu mimo nenáviděné kanceláře. Políbil jeho ruku, která teď volně sočívala na jeho noze a pak se nad něj naklonil.ˇ"Krásné sny, Seishirou..krásné sny."

 

 

Komentáře

Přidat komentář
Kontrolní kód Přehrát audio kód

Přehled komentářů

.....

(Akkarra, 27. 8. 2009 14:49)

To bylo krásný. Všechny díly. :) Doufám, že zase něco o doktorovi napíšete. :)

krásné

(Zoi, 27. 4. 2009 13:46)

krásná povídka... Muraki a Tatsumi... vím, že píšeš hlavně o nich (vlastně jsem u tebe povídku z YNM s jiným pairingem nenašla... krom té kde chudák Kazu musí spát s tím obtloustlým šéfem)... copak Vás na sekretáři tak přitahuje pane doktore?

Warrion...

(Bea, 24. 3. 2009 20:45)

Ehm, mám se přiznat? Nevím jak doktor, ale já mangu nečetla. A ještě asi hodně dlouho nepřečtu... Stáhla jsem si ji teprve nedávno a omývali mě.

TOLIK textu! Mondieu! Tím se neprokoušu snad nikdy... Jinak já osobně na Tatsumiho taky trpím, mám prostě pro takovéhle postavy slabost. A to že jsme se s doktorem "dopracovali" takovéhlemu stavu je více méně náhoda. Díky bohu za ni!

___ohlala

(Milwa, 23. 2. 2009 21:45)

Tatsumi je naprosto užasný charakter,už v manze:D a tohle je dovědené do dokonalosti*3333333*

Druhý pokus

(warrion, 22. 2. 2009 21:40)

už jsem sem komentář psala, ale nějak záhadně zmizel...

tak už jsem se dopracovala až sem :) Chudák Tatsumi, všichni mu jen nakládají :( (chjo, já na něj trpím...) Doufejme, že mu to doktor vynahradí :)

Jen mě tak napadá - Muraki, Beo, asi jste četly YnM mangu, že? A pamatujete si první verzi Tatsumiho (díl jedna, strana dvě XD)? Vypadá tam jak ultimátní uke, při prvním čtení jsem ho ani nepoznala... ze všech postav, co znám, urazil jeho charakter nejdelší trasu na cestě vývoje charakteru XD Možná by to zasloužilo pohádku, něco ve stylu "jak se z ultimátního uke stal ultimátní sekretář"...

Dilema!!

(warrion, 15. 2. 2009 22:06)

ááá... celý víkend jsem byla bez netu, ráno brzo vstávám do školy a tady tohle... spát, nebo číst?! No, asi půjdu spát, ale všechno poctivě přečtu a okomentuju (Yami především), slibuju! XD

Lyrika

(Kat, 15. 2. 2009 19:48)

nádherné, procitěné. Libilo se mi a chtěla bych mít stejného doktora.
Prostě snivé lyrické... omlouvám se, ale nevím co napsat... člověk ještě sní v zajetí sakurových platků padající na cestu a ti dva, kteří po ní jdou.
Díky

huuu

(nenasan/jejipritel, 15. 2. 2009 13:35)

toto bolo mile ako sa Dr. stara o "nasho" Tatsumiho ... sudacik malyyy ... ;)rychle nacerpanie sil zelaaam ...

=0)

(Teressa, 15. 2. 2009 5:32)

KTO SI MA CO DOVOLOVAT PREPINAT NASHO SEICHIRA?!? NA SMRT UNAVIT HO SMIE MAXIMALNE TAK DR. MURAKI A AJ TO IBA POPRI SKUSANI NAJSTARSIEHO REMESLA NA SVETE!!!...pardon ale ten konoe ma stve....chudacik tatsumi.....